Anyuka nagyon fáradtnak érzi magát, közben kisgyermekét tartja a kezében

Burnout – co můžete jako maminka dělat proti vyhoření?

Plánování rodiny, těhotenství, porod i výchova dítěte přinášejí do života ženy úplně nové období. Na některé věci se dá připravit, ale všechno dopředu předvídat nelze. Každý člověk má jinou osobnost, jiná citlivá místa a jinak zvládá zátěž. To, co je pro jednu maminku náročné, nemusí druhá vnímat jako zátěž vůbec.

Někteří lidé berou určité úkoly jako výzvu, jiní se hlavně snaží vyhnout selhání. Tento postoj může vycházet z minulých zkušeností, ale dnes už víme, že si v sobě můžeme nést i traumata našich předků.

Psychická zátěž může přinášet příznaky, které jako by do života vstoupily ze dne na den. Ve skutečnosti si ale můžeme být téměř jisté, že ve chvíli, kdy na sobě začneme pozorovat tělesné projevy stresu nebo úzkost, působí na nás daná zátěž už delší dobu.

Mezi příznaky může patřit úzkost, vnitřní napětí, emoční výkyvy, změny nálad, potíže se spánkem, pocit strachu nebo závratě. Může klesnout hladina energie, můžeme být podrážděné nebo naopak apatické, cítit se vyčerpaně a hůře se soustředit. Jak se z tohoto bodu můžeme postupně dostat až k vyhoření? Právě na to chceme v tomto článku odpovědět — abychom pomohli včas rozpoznat signály a připomněli, že požádat o pomoc není selhání.

Co je vlastně vyhoření?

Vyhoření neboli burnout je soubor příznaků, který se může rozvinout v důsledku dlouhodobého stresu a emoční zátěže. Může se objevit téměř v jakékoli životní situaci — není pravda, že souvisí jen s prací nebo kariérou. Zajímavé je, že při vzniku vyhoření prochází mnoho lidí podobnými fázemi.

Právě jejich znalost může pomoci, protože pokud si jich všimneme včas, můžeme dříve vyhledat podporu. Když dlouhodobé psychické příznaky přehlížíme, mohou nás nakonec k zastavení donutit psychosomatické potíže, problémy se spánkem, poruchy příjmu potravy nebo změny v chování.

Maminka se snaží vařit a zároveň se věnovat své malé dceři

Za syndromem vyhoření většinou nestojí pouze jeden faktor, ale souběh více vlivů. V jiných životních situacích ho může podporovat například příliš dlouhá pracovní doba, nedostatek volného času, vysoká míra odpovědnosti, nedostatečné finanční ohodnocení, ale také osobnostní faktory — tlak na výkon, vysoká citlivost nebo nadměrný pesimismus.

Podle výzkumu z roku 2018 může rodičovské vyhoření postihovat až 14 % rodičů. U tohoto syndromu byly popsány tři hlavní oblasti: fyzické a emoční vyčerpání, emoční odstup od dětí a pocit nedostatečnosti v rodičovské roli. Pro měření rodičovského vyhoření byla vytvořena škála Parental Burnout Inventory.

Zdroj: National Library of Medicine,

V čem se mateřské vyhoření liší od deprese?

Některé příznaky mohou být podobné, například únava a nedostatek energie. Vyhoření se však liší tím, že

se častěji objevuje u matek, které pečují o děti starší než 18 měsíců,
souvisí především s rodičovskými charakteristikami, společenskými a partnerskými faktory,
depresivní nálada nebývá obecná, ale váže se hlavně k rodičovským úkolům.

Tři děti sedí vedle sebe v měkkém bambusovém oblečení pro miminka LiaaBébé v klidné domácí atmosféře.

Příznaky vyhoření a deprese se mohou překrývat a být si velmi podobné. Přesné posouzení proto patří do rukou odborníka — jejich záměna může představovat zdravotní riziko. Právě proto je důležité, aby maminka při podezření na vyhoření dostala odbornou pomoc a podporu. Je také dobré vědět, že rodičovské vyhoření se netýká pouze maminek. Může se objevit i u tatínků.

Zdroj: National Library of Medicine

Jaké mohou být příznaky mateřského vyhoření?

Abyste si všimli, že se možná vydáváte směrem k vyhoření, je důležité upřímně vnímat samy sebe, své dny i své reakce. Zkuste si odpovědět na následující otázky:

Snažíte se fungovat na 110 %, nad své síly a bez žádosti o pomoc?

Cítíte den co den silnou únavu, bolí vás hlava, trápí vás nespavost a máte pocit, že vaše zásoby energie jsou úplně vyčerpané?

Prožíváte stres a úzkost?

Máte pocit, že jste v kolotoči, ze kterého nejde vystoupit, jen nějak „přežít“ denní úkoly?

Přestáváte nacházet radost ve společných chvílích s dítětem, máte pocit, že jste se od něj vzdálila, nebo reagujete podrážděně a později vás přepadá pocit viny?

Máte pocit, že nejste dost dobrá maminka?

Cítíte se izolovaně nebo osaměle?

Slyšeli jste už pojem „výchozí rodič“?

Péče o děti stále velmi často dopadá především na nás, ženy. Dnes však na maminky působí tolik dalších povinností a tolik směrů, kam je potřeba soustředit pozornost, že je pro jednoho člověka velmi těžké vše unést. Snadno se tak můžeme ocitnout v situaci, kdy neseme téměř všechno na vlastních bedrech.

Výraz „vdaná, ale svobodná matka“ se rozšířil především na sociálních sítích. Poukazuje na situace, kdy maminka nese péči o děti i další rodinné povinnosti téměř sama — často proto, že se partner do těchto oblastí nezapojuje dostatečně. A i když pomáhá, v mnoha věcech „není v obraze“, takže maminka má pocit, že nikdy nemůže opravdu vypnout a odejít s klidným srdcem. To může časem vést k psychickým potížím, úzkosti a pocitu neustálé pohotovosti.

Pojem „výchozí rodič“ jsme už zmiňovali v našem předchozím článku. Přečtěte si ho, může vám pomoci.

Vyhoření může mít různé podoby

U jednoho typu přichází změna nečekaně. Navenek se zdá, že je všechno v pořádku, a potom se člověk náhle propadne na dno. Ztrácí sám sebe, život mu připadá beznadějný, cítí se unavený a bez motivace.

U druhého typu světlo pomalu a postupně slábne, až nakonec zhasne. Právě v tom je jeho nebezpečí — tento proces není snadné rozpoznat. Člověk může mít pocit, že „takový byl vždycky“ a že se vlastně nic zásadního nezměnilo.

Třetí typ se projevuje střídáním pozitivních a negativních období. I proto bývá těžko rozpoznatelný, zejména na začátku, kdy pozitivních období bývá ještě více. Horší období vystřídá lepší, příznaky vyčerpání na chvíli poleví. Postupně se však propady objevují častěji. Právě jejich rozpoznání může být prvním krokem k uzdravení.

Jak lze mateřské vyhoření řešit?

Maminky často nechtějí nebo nedokážou požádat o pomoc, i když už pociťují nepříjemné příznaky. Zůstávají se svými problémy samy, izolují se a mnohdy ani partnerovi neřeknou, co je tíží. Partner si toho nemusí vždy všimnout — často není přes den doma a nevidí, jak náročná každodennost skutečně je. Problém tak může zůstávat dlouho skrytý, dokud nenaroste do rozměrů, kdy je potřeba pomoci už zcela zřejmá.

Holčička ve světlém bambusovém spacím pytli s nohavičkami LiaaBébé sedí a klidně se dívá stranou.

V rámci prevence může pomoci coaching, samotné řešení vyhoření však obvykle patří do terapeutického prostředí s podporou zkušeného odborníka. Je důležité pochopit, že vyhoření se týká mnoha lidí a že výzvy a těžkosti mateřství neprožíváte sama.

Maminka, tatínek a jejich malá dcera společně odpočívají

Jako maminky bychom měly myslet také na sebe. Sebepéče znamená vnímat základní potřeby, na které se zaměřit není sobectví. Dlouhodobé potlačování vlastních potřeb může mít své následky.

Všímejme si jedna druhé

Mateřské vyhoření se může objevovat poměrně často, protože maminky nesou velkou psychickou i fyzickou zátěž. Při rozpoznání příznaků a co nejrychlejším vyhledání pomoci hraje velkou roli všímavost okolí. Pokud si rodina všimne příznaků dříve než samotná maminka, může jí nabídnout oporu — nejen praktickou pomoc, ale také podporu při hledání vhodného odborníka. Při zvládání vyhoření hraje důležitou roli čas, porozumění a laskavá pomoc blízkých.

Napsala: Mónika Veres

Zdroje:

NZIP – Syndrom vyhoření

Nevypusť duši – 5 kroků proti syndromu vyhoření