Co by měla nastávající maminka vědět o toxoplazmóze?
Toxoplazmóza se nejčastěji dostává do popředí právě v souvislosti s těhotenstvím. Patří totiž mezi infekce, které mohou při nákaze během těhotenství způsobit závažné vývojové poruchy plodu. Znamená to ale, že je tato infekce stejně nebezpečná pro každého?
Pokud se parazit dostane do těla dospělého člověka, zdravý imunitní systém si s infekcí obvykle dokáže dobře poradit. Mohou se objevit jen mírné příznaky, u kterých se často ani nezjistí skutečná příčina. Patřit mezi ně může slabost, zvýšená teplota, příznaky podobné chřipce nebo zvětšení mízních uzlin.
Při oslabeném imunitním systému – například u plodu nebo novorozence, jejichž imunita ještě není plně vyvinutá – však může infekce způsobit vážná poškození: záněty očí, slepotu, infekci plic, kalcifikace v mozku, hydrocefalus, oční nebo neurologické příznaky po narození či potrat. V těchto případech se parazit může množit rychleji a šířit se snadněji. Nejrizikovější situace nastává tehdy, když se paraziti dostanou do těla těhotné ženy, která ještě nemá protilátky proti toxoplazmóze. Imunitní systém plodu pak nedokáže původce infekce dostatečně zvládnout.
Infekce je poměrně častá a může se týkat až velké části populace. Mnoho infekcí v těhotenství probíhá bez příznaků, přitom pravděpodobnost přenosu na plod s každým trimestrem roste. V 1. trimestru se původce infekce přenese z matky na dítě přibližně v 15 % případů, ve 2. trimestru asi ve 25 % a ve 3. trimestru už až v 65 % případů.
Zdravotní následky však bývají tím závažnější, čím dříve k infekci dojde. Prvních 12 týdnů těhotenství je proto z tohoto pohledu kritickým obdobím.
Jaký původce stojí za toxoplazmózou?
Jde o Toxoplasma gondii – jednobuněčného parazita, který je tak drobný, že ho lze vidět pouze pod mikroskopem při několikanásobném zvětšení. I když na něj běžně nemyslíme, je dobré vědět, že se vyskytuje téměř po celém světě. Onemocnění, které způsobuje, je zoonóza, tedy nemoc přenosná ze zvířat na člověka.
Toxoplasma gondii může infikovat savce i ptáky, parazituje u obratlovců i u člověka. Ve svém životním cyklu využívá dva hostitele. Hlavním hostitelem je kočka, v jejímž těle se parazit rozmnožuje a vytváří vajíčka. Ta se spolu s kočičím trusem dostávají do prostředí a mohou infikovat další zvířata. Člověk v tomto procesu vystupuje jako mezihostitel, v jehož těle se parazit může množit.
Vývojový cyklus T. gondii je poměrně složitý. Má dvě hlavní formy: aktivně se množící formu, která je typická pro ranou fázi infekce v hostitelských buňkách, a formu cyst, která souvisí s chronickou fází infekce. Přestože kočky v tomto procesu hrají významnou roli, při správné opatrnosti lze riziko nákazy výrazně snížit. Mnoho koček navíc infekci prodělalo už dříve, a později už infekční stadia obvykle nevylučuje. I o tom si v článku povíme více.
Toxoplazmózou se lze nakazit několika způsoby
Nejznámější cestou je kontakt s kočičím trusem – například při čištění kočičí toalety nebo při kontaktu s kontaminovaným pískem. Definitivním hostitelem parazita je kočka, která může původce infekce vylučovat přibližně 10 dní. Pokud se později znovu setká s infekcí, obvykle už znovu nevylučuje infekční stadia do okolí.
Určité riziko může představovat také půda a práce na zahradě. Parazitická vajíčka nebo cysty se mohou šířit i kontaminovanou vodou. Pokud je půda znečištěná, původce infekce se může dostat na zeleninu a ovoce, které člověk sní. Do úst se může dostat také z neumytých rukou. U dětí může dojít k nákaze i při kontaktu s hlínou a jejím nechtěném „ochutnávání“. Pokud se parazit nachází v mase, zničí ho pouze důkladná tepelná úprava – tedy dostatečně dlouhé vaření nebo pečení.V souvislosti s těhotenstvím je důležité vědět, že nastávající maminka může čerstvě vzniklou infekci přenést na plod.
Inkubační doba toxoplazmózy je při nákaze z masa přibližně 10–23 dní. Při nákaze z kočičího trusu, půdy nebo zeleniny bývá přibližně 5–20 dní.Jak se toxoplazmóze během těhotenství vyhnout?
Hodně záleží na tom, zda už má maminka v těle protilátky, tedy zda v minulosti toxoplazmózu prodělala. Pokud ano, riziko je výrazně nižší, protože protilátky mohou poskytnout ochranu i v případě, že se s parazitem během těhotenství znovu setká. Proto může být užitečné nechat si udělat vyšetření protilátek a zjistit, zda infekce proběhla už dříve. Šance na prodělanou infekci může být vyšší zejména tehdy, pokud byla nastávající maminka v dětství nebo v rodině často v kontaktu se zvířaty, především s kočkami.
Pokud se infekce dosud neprokázala, může být vhodné zvažovat pravidelné kontroly přibližně každé 2 měsíce. Případná nová infekce se tak dá včas zachytit a léčit. To může být důležité hlavně tehdy, pokud jsou v domácnosti kočky nebo jiná zvířata. Samotná infekce totiž může probíhat bez příznaků, proto není spolehlivé pouze „sledovat se“. Krev je potřeba vyšetřit laboratorně.
Co se stane, když má nastávající maminka včas pozitivní výsledek?
V takovém případě je potřeba co nejdříve zahájit léčbu, kterou je nutné užívat až do konce těhotenství. Léčba může být potřebná také u novorozence do 6 týdnů věku, a to i v případě, že je bez příznaků. Díky včasnému záchytu mají takto sledované děti dobrou šanci být zcela zdravé.
Během těhotenství si na mnoho věcí dáváme větší pozor – a stravování i hygienické návyky mezi ně rozhodně patří. Nejezte syrové ani nedostatečně tepelně upravené maso, tatarský biftek nebo nedopečené steaky. Zeleninu a ovoce důkladně myjte a ideálně také loupejte. Častěji zařazujte vařenou, dušenou nebo pečenou zeleninu. Se syrovým masem manipulujte pokud možno v rukavicích a používejte na něj samostatné prkénko. Pokud je to možné, vyhněte se práci s půdou na zahradě; pokud se jí věnovat musíte, používejte ochranné rukavice.
Milujete kočky? Co dělat?
Pokud máte kočku, nemusíte se hned lekat ani plánovat, že svého mazlíčka pošlete k někomu jinému. Rozumnými opatřeními a přiměřenou opatrností lze riziko nákazy snížit na minimum. Pokud chcete mít jistotu, je možné kdykoli podstoupit test, který ukáže, zda nemáte novou infekci.
Nejlepší je nechat si přítomnost protilátek vyšetřit už při plánování těhotenství. Pokud protilátky máte, můžete být klidnější. Pokud ne, věnujte zvýšenou pozornost těmto opatřením:
- Čištění kočičí toalety by mělo probíhat každý den, ideálně by ho během vašeho těhotenství měl dělat někdo jiný.
- Kočka by neměla dostávat syrové maso a neměla by lovit myši venku.
- Dbejte na časté mytí rukou, hlavně po hlazení kočky, a hlídejte, aby se domácí mazlíček nedotýkal vašeho obličeje nebo oblasti úst.
- Čas od času si nechte udělat test na toxoplazmózu.
Jak funguje screening toxoplazmózy?
Jde o jednoduché vyšetření. Z krve maminky se zjišťuje přítomnost protilátek a podle jejich typu lze posoudit, zda infekce proběhla už dříve, nebo zda jde o právě probíhající akutní infekci. To má velký význam. Pokud má maminka protilátky po dřívější infekci, mohou ji chránit do budoucna. Pokud ale infekce právě probíhá, je potřeba ji ihned léčit.
Důležité je vědět, že...
- U své kočky můžete nechat udělat rychlotest, který ukáže, zda už toxoplazmózu prodělala. Pokud ano, budete vědět, že už pravděpodobně nebude znovu vylučovat původce infekce.
- Pokud si necháte udělat screening toxoplazmózy u sebe, z výsledku zjistíte, zda jste infekci už prodělala, zda jste chráněná, nebo zda právě neprobíhá čerstvá infekce. Pokud se ukáže, že infekce právě probíhá, další test může pomoci určit, kdy začala, a podle toho odhadnout možné riziko pro plod.
- Laboratorní vyšetření může být zvlášť důležité pro nastávající maminky z rizikových skupin, například pro ženy, které mají kočku nebo často pracují se zeminou.
NZIP – Toxoplazmóza
Státní zdravotní ústav – Poškození plodu či oslepnutí: rizika toxoplazmózy
