Mentální zátěž mateřství

Těhotenství a mateřství patří k nejpřirozenějším obdobím v životě. Jako ženy k němu máme blízko a mnoho věcí děláme instinktivně. Je to radostné a vzrušující období, přesto s sebou může přinést i potíže a těžší chvíle, na které se dopředu nedá úplně připravit.

Připravit se na všechno je nemožné. A není zárukou ani to, když je člověk od přírody optimistický, veselý a aktivní. Každá z nás má citlivá místa jinde, v jiných situacích ztrácí jistotu a jinak zvládá zátěž.

Někdy může být těžké vůbec rozpoznat, odkud nepříjemné pocity pramení. Ne vždy se totiž ukážou jednoznačně. A přiznejme si, že s malým miminkem je často nejtěžší právě to, co bychom potřebovaly nejvíc: na chvíli se zastavit, být samy se sebou a v klidu se zamyslet.

Vyplatí se o mentální zátěži číst a mluvit. Když se přiblížíme možným příčinám a řešením, můžeme se brzy začít cítit mnohem lépe.

Shromáždili jsme nejčastější důvody, které mohou být pro maminky psychickou zátěží.

Možná vám pomohou lépe rozpoznat vlastní potíže a najít cestu, jak si ulevit.

Co přesně znamená duševní zdraví?

Velmi stručně řečeno jde o psychickou a emoční pohodu člověka. Když se duševní rovnováha naruší, může se to projevit negativními změnami v myšlení, náladě nebo chování. Příznaků a jejich kombinací může být mnoho.

Co můžeme cítit, když se rovnováha naruší?

• úzkost
• vnitřní napětí
• emoční výkyvy
• změny nálad
• potíže se spánkem
• uzavírání se před lidmi
• problémy se sebevědomím
• nízkou hladinu energie
• vyčerpání
• potíže se soustředěním

S jakou zátěží se můžeme jako maminky setkat?

Každá z nás může stejnou situaci vnímat a zpracovávat úplně jinak.

Některým maminkám vůbec nevadí, když se s miminkem prvních pár měsíců téměř nedostanou z domu, a dokonce si toto období užívají. Jiné už v posledním trimestru těhotenství těžko snášejí fyzická omezení. Typické potíže jsou ty, které se objevují nejčastěji.

Přehnaná reakce na stres

Stres vnímáme většinou jako něco negativního, přitom jde o přirozenou reakci organismu. Při zátěži v těle probíhají nervové a hormonální změny, které pomáhají zvýšit pozornost, bdělost a připravenost.

Nepříjemný začíná být ve chvíli, kdy překročí zdravou míru, trvá dlouhodobě a začne ovlivňovat náladu, každodenní fungování i zdraví.

Nedostatek spánku

Spánek nastávajících i čerstvých maminek bývá jiný než u ostatních dospělých, a to z hormonálních i psychických důvodů. Lehčí spánek umožňuje mamince slyšet každý pohyb a signál miminka.

Nedostatek spánku ale způsobuje stres, zhoršuje výkonnost i pozornost. Může vést k vnitřnímu neklidu nebo větší emoční citlivosti.

Vyhoření

Vyhoření, často označované jako burnout syndrom, je jedním z častých průvodních jevů moderního života. Objevuje se tehdy, když jsme dlouhodobě ve stresu a emočně náročných situacích. U maminky může probíhat v poměrně rozpoznatelných fázích. Na začátku může být extrémní nadšení, postupné odsouvání sebe sama do pozadí, zanedbávání vlastních potřeb a vzdalování se od vztahů. Vážnější situace nastává ve chvíli, kdy se objeví lhostejnost, ztráta motivace a trvale špatná nálada.

Toxické prostředí

Někdy hrají roli i vnější okolnosti spojené s dalšími lidmi. Často jde o rodinné problémy, nedostatek empatie, náročnou komunikaci nebo chování okolí, které maminku ještě více zatěžuje.

Izolace

Jedním z nejčastějších a velmi tíživých pocitů je osamělost. Často se začne zesilovat od chvíle, kdy má miminko několik měsíců. Dny doma mohou být jednotvárné, zvlášť pokud je podzim nebo zima. Někdy si až podle dlouhodobé skleslosti uvědomíme, že je čas něco změnit.

Prožití traumatu

Porodní trauma může nastat tehdy, když během porodu dojde k vážnější komplikaci nebo poranění. Může se ale objevit i po porodu, který byl z lékařského hlediska bez problémů, pokud maminka zažila některé zákroky nebo přístup personálu jako zraňující.

Kromě uvedených příčin může vzniknout mnoho dalších individuálních stresových situací. Záleží na naší osobnosti, prostředí a zkušenostech, které si neseme.

Jak si můžeme pomoci samy?

Pokud přesně víme, co náš špatný psychický stav způsobuje, máme velkou výhodu. Může jít o nepříjemný vnější vliv, který dokážeme pojmenovat. V takovém případě se můžeme pokusit tuto příčinu změnit, zmírnit nebo odstranit.

Prvním krokem, který mívá na maminky často velmi dobrý vliv, je vytvořit si pravidelný čas pro sebe. I krátké odpočinutí může dát prostor k tomu, abychom se stáhly do klidu, srovnaly si myšlenky, lépe rozpoznaly příčiny stresu a znovu načerpaly sílu.

Nezbytný je také rozhovor s rodinou. Blízcí totiž často nemusí vědět, čím právě procházíme. Skleslost, úzkost nebo občasné strachy nemusí být navenek vidět. Je důležité v klidné chvíli říct svým blízkým, s čím bojujeme, a mluvit s nimi o možných řešeních. Někdy dokáže i několik malých změn výrazně zlepšit celou situaci.

Při péči o miminko mají rodiče často jen málo času na skutečný rozhovor mezi sebou. Chybějící komunikace obvykle tíží více právě maminky. Vytvářejte si proto příležitosti k příjemným a uklidňujícím rozhovorům. Můžete díky nim uvolnit mnoho napětí a znovu pocítit podporující blízkost partnera.

Pusťme, pokud ji v sobě nosíme, představu, že kolem narození dítěte musí být všechno jen růžové. Nevyžadujme od sebe výkony, které by nás stály obrovské množství síly a energie.

Přijměte pomoc. Pokud je to pro vás těžké, zkuste si vzpomenout, že předchozí generace často vychovávaly děti v mnohem užších rodinných vazbách. Někdy i šest až osm dětí najednou. Potřebovali se navzájem a bylo to přirozené. Dnes rodiny často vychovávají děti izolovaně. Nemusíme se vracet k modelu velkých vícegeneračních rodin, ale můžeme si najít zdravou střední cestu, ve které si dokážeme o podporu říct a také ji přijmout.

Každodenní procházka s miminkem má na psychiku velmi dobrý vliv. Klid přírody, nákup nebo krátké setkání s kamarádkami pomáhají mamince vystoupit z jednotvárnosti. Setkávání s lidmi může být velmi osvěžující, protože přináší radost a možnost mluvit i o věcech, které se netýkají jen péče o miminko. Odpočine si tak i duše.

Pokud to nejde zvládnout sama, vyhledejte odborníka

Pokud vnímáte vážnější příznaky, kvůli kterým je každodenní život stále náročnější a které ovlivňují i základní rutiny, jež jste dříve zvládala bez potíží, nečekejte a požádejte o odbornou pomoc. Jaké příznaky to mohou být?

Například:

• pocity podobné panice nebo panické záchvaty
• trávicí potíže
• sexuální potíže
• výrazná a dlouhodobá skleslost
• strachy
• přetrvávající úzkost
• ztráta radosti
• negativní, někdy až děsivé myšlenky

Je důležité, aby maminka věděla, že dnes existují odborníci téměř na každý typ potíží. Díky internetu je možné je poměrně snadno najít a kontaktovat. Mnoho služeb je dostupných i online, pohodlně z domova.

K dispozici jsou psychologové, psychiatři, odborníci na duševní zdraví, koučové, a najít lze i specialisty, kteří se věnují přímo tématům mateřství a psychické zátěže maminek.

Existují také bezplatné linky psychické pomoci, které mohou být v náročné chvíli dostupné téměř okamžitě a pomohou i s nasměrováním na vhodnou odbornou pomoc.

Kam se obrátit, když potřebujete pomoc:

Linka první psychické pomoci: 116 123, bezplatně a nonstop dostupná v České republice.

V akutní situaci, kdy je ohrožen život nebo zdraví, volejte tísňovou linku 112 nebo záchrannou službu 155.

Dá se mentálním potížím předejít?

Zcela jistý způsob neexistuje, protože záleží na mnoha okolnostech. Každá z nás vnímá a zpracovává náročné situace jinak. Každá překonává překážky s jinou mírou samostatnosti, sebedůvěry a sebeúcty. Liší se naše rodinné zázemí, naučené vzorce i osobnost.

Jedním z nejlepších způsobů, jak zvládat nečekané situace, je příprava a informovanost. Je dobré vyslechnout i zkušenosti jiných žen, ale užitečné mohou být také odborné knihy a online vzdělávací videa, která se zaměřují na skutečná a pozitivní řešení.

Vyplatí se číst nejen o možných potížích, ale také o samotné péči o miminko. Pokud se maminka už během těhotenství cítí jistější v tom, že péči o miminko zvládne, může po porodu prožívat mnohem méně obav.

Napsala: Mónika Veres


Zdroje:

Úsměv mámy – Poporodní a těhotenská deprese

Linka první psychické pomoci – 116 123