Co nejíst během kojení?

Mezi maminkami se traduje celá řada potravinových zákazů. Některé vycházejí z tradic, jiné z osobních zkušeností nebo z neúplných informací. Najdou se mezi nimi ale i doporučení, která mají reálný a odborný základ. Nejprve si ukážeme nejčastěji zmiňované zákazy a poté se na ně podíváme z odbornějšího pohledu.

• Nadýmavé potraviny, po kterých by miminko mohlo bolet bříško – například košťálová zelenina a zelí, kapusta, brokolice, květák, luštěniny jako fazole, čočka, hrách nebo různé druhy cibule
• Citrusy a kyselé potraviny – protože se říká, že mohou miminku podráždit zadeček nebo že po nich bude mléko „kyselejší“ například pomeranč, citron, grapefruit nebo rajčata
• Kofein – kvůli obavám, že může miminko příliš povzbudit nebo mu narušit spánek
• Kořeněná a pálivá jídla, která mohou měnit chuť mateřského mléka – například pálivá paprika, česnek, kari nebo chilli
• Mořské ryby a mořské plody – kvůli obavám z obsahu rtuti a možnému alergennímu potenciálu
• Alergenní potraviny – mléčné výrobky, vejce, ořechy, sója nebo lepek
• Alkohol

Co skutečně doporučují odborníci omezit nebo vynechat?

Odborné názory se mohou v některých detailech lišit. Podle současných poznatků však není nutné během kojení preventivně vyřazovat velké množství potravin. To, co působí na nás, nemusí automaticky působit i na miminko. Dobrým příkladem jsou luštěniny. Ty mohou nadýmat maminku, protože se hůře rozkládají v jejím tlustém střevě a vzniká plyn. Tento plyn se ale do mateřského mléka nepřenáší, takže miminko kvůli tomu nemusí mít automaticky bolest bříška.

U potravin s vyšší alergenní aktivitou bílkovin – například vejce, mléko nebo ryby – může být někdy vhodné množství sledovat nebo mírně upravit. U zdravého miminka však většinou není potřeba tyto potraviny úplně vyřazovat, protože jejich preventivní vynechání nezaručuje, že se alergie neobjeví.

Vyplatí se věnovat pozornost také přídatným látkám v průmyslově zpracovaných potravinách, zbytkům chemických látek a užívaným lékům. Mořské ryby s vysokým obsahem rtuti mohou mít neurotoxické účinky, proto mohou představovat riziko. Alkohol se během kojení skutečně nedoporučuje, protože přechází do mateřského mléka, může tlumit spouštěcí reflex mléka a může se dostat i k miminku.

Účinné látky v nápojích s kofeinem – káva, černý čaj, nápoje s kofeinem – přecházejí do mateřského mléka a u citlivějších miminek mohou způsobovat problémy se spánkem nebo větší podrážděnost.

Existují také potraviny, například maliny nebo jahody, jejichž chuťové látky mohou přecházet do mateřského mléka. Některá miminka na ně mohou reagovat neklidem nebo je nemusí dobře tolerovat. Podobně mohou působit i výrazné koření a potraviny s vyšším obsahem aromatických látek, například pepř, pálivé papriky, šalvěj, křen nebo chilli.

Ačkoli nejde o jídlo, je důležité zmínit také nikotin. Nikotin, který se kouřením dostává do mateřského mléka, může být v mléce dokonce koncentrovanější než v krvi matky.

Pokud se objeví potíže, které mohou souviset s určitou potravinou nebo složkou stravy, může mít smysl danou potravinu na určitou dobu vynechat a později ji zkusit opatrně znovu zařadit. Obvykle se sleduje, zda během této doby příznaky ustoupí. Pokud si nejste jistí, jaké potraviny během kojení omezit, nebo jaký lék můžete bezpečně užít, obraťte se na dětského lékaře, laktační poradkyni nebo svou porodní asistentku.

Co se naopak vyplatí doplňovat

Dostatečný příjem vitamínů a stopových prvků je vhodný i po těhotenství. Proto může být užitečné pokračovat v těhotenských vitamínech, které jste užívala už dříve, pokud vám to doporučí odborník. Probiotika užívaná maminkou mohou mít příznivý vliv na trávení a mohou podporovat zrání střevního traktu miminka. Omega-3 mastné kyseliny významně podporují vývoj nervové soustavy dítěte.

Omega-3 a obsah rtuti v rybách

Omega-3 mastné kyseliny jsou velmi prospěšné pro vývoj nervové soustavy miminka. Kvůli znečištění vod těžkými kovy se však v některých rybách může hromadit rtuť. Methylrtuť je pro vyvíjející se plod vysoce neurotoxická. U dětí může už nižší množství v raném období života negativně ovlivnit nervový vývoj a později souviset například s poruchami pozornosti nebo poklesem kognitivních schopností. Rtuť se do lidského organismu dostává hlavně konzumací velkých mořských ryb a mořských savců.

Proto je důležité vybírat si jednou až dvakrát týdně takové druhy ryb, které mají podle odborných doporučení nižší obsah rtuti.

Proč může být příliš omezená strava problém?

Pokud se maminka zbytečně vyhýbá velkému množství potravin nebo jí příliš jednostranně, tělo může pro tvorbu mateřského mléka čerpat důležité živiny z vlastních zásob. Tyto zásoby ale nemusí být vždy dostatečné. Problém může nastat také tehdy, když se začnou výrazně odbourávat tukové zásoby maminky. Spolu s užitečnými živinami se totiž mohou do mateřského mléka uvolňovat i některé látky rozpustné v tucích, které mohou být pro miminko nežádoucí – například těžké kovy. Podobný princip platí i tehdy, když kojící maminka začne s redukční dietou.

Strava a životní styl maminky ovlivňují kvalitu i množství mléka

Mateřské mléko je pro kojence nejvhodnější výživou. Aby maminka pokryla zvýšenou energetickou a nutriční potřebu během kojení, doporučuje se obvykle vyšší denní energetický příjem – přibližně o 600–700 kcal navíc – rozdělený do 4–5 jídel během dne. Stejně jako energie se zvyšuje také potřeba bílkovin, přibližně o 20 gramů denně.

Důležité je také doplňování vitamínů a minerálních látek, protože potřeba některých z nich v období kojení roste. Pozornost si zaslouží zejména vitaminy A, D a C, kyselina listová, vápník, hořčík, fosfor, jód a zinek.

Pravděpodobně i vy vnímáte jako důležité zvýšit příjem tekutin, aby tělo mělo dobré podmínky pro tvorbu mateřského mléka.