Čtení pohádek je pro vývoj dítěte nepostradatelné

V čem spočívá jejich kouzlo? Proč si lidé od pradávna vyprávěli příběhy, předávali je dál – a proč to dodnes dělají i původní přírodní národy? Není to jen příjemný večerní rituál, milá tradice nebo zábavný společný čas. Ve skutečnosti jde také o hlubokou vnitřní potřebu. Nejde pouze o hravé chvilky, i když sami dobře víme, že pohádka přináší radost dítěti i rodiči, který ji čte. Poslech pohádek je jedním z nejdůležitějších pilířů duševního, emočního a rozumového vývoje dítěte. Rodiče i pedagogové stále častěji pozorují, že pravidelné poslouchání pohádek má pozitivní vliv na sebevědomí dětí, jejich komunikaci, zvládání konfliktů i hodnotový systém. Proč tedy mají pohádky tak velký význam a jak rozvíjejí emoční inteligenci, představivost a osobnost dítěte?

Pohádka je základním kamenem emočního vývoje

Pohádka není nic jiného než univerzální jazyk: dokáže dát slova tomu, co malé dítě ještě samo vyjádřit neumí. Dr. Kádár Annamária, maďarská psycholožka, školní psycholožka a autorka knižní série Mesepszichológia, zdůrazňuje, že pohádka poskytuje dítěti emoční bezpečí. Sama od raného dětství poslouchala mnoho pohádek od své maminky.

Právě v tomto období se začíná vytvářet pocit emočního bezpečí. Negativní vzorce, které tehdy vzniknou, se později nepřepisují snadno – i když to samozřejmě není nemožné. Pohádka posiluje pocit prvotní důvěry, tedy víru, že svět je dobrý a že je dobře, že jsme se do něj narodili a žijeme v něm.

Pohádky dokonale odpovídají specifickému způsobu dětského myšlení, protože jejich obraznost a zobrazení reality jsou velmi blízké světu, který vytváří dětská představivost. Jsou jednoduché, výrazné a někdy až krajní. Zvětšují věci a dávají prostor tomu, aby se mohlo splnit téměř cokoli. V pohádce je všechno možné – a přitom má všechno svůj řád. A právě to dává dítěti pocit bezpečí.

Pomáhá překonávat strachy a těžkosti

Díky ztotožnění s pohádkovými hrdiny mohou děti prožívat a zpracovávat vlastní strachy, vztek nebo úzkosti. Vítězství dobra nad zlem přináší naději a překonávání překážek v dítěti posiluje pocit: dokážu to! Kouzlo pohádky a její optimistická životní filozofie pomáhají budovat vnitřní sílu, víru, oporu i sebevědomí, které dítěti později pomohou zvládat překážky.

Prostřednictvím pohádky si dítě podle vlastních přání vytváří fantazijní obrazy, které mu pomáhají při uvolnění napětí nahromaděného během dne a při zpracování negativních i pozitivních emocí. To, že se tato schopnost rozvíjí, mu později v dospělosti pomůže i při řešení problémů.

Chce vaše dítě pořád dokola stejnou pohádku?

Pokud se viditelně „zaseklo“ u jednoho příběhu, může to znamenat, že právě řeší nějaký vnitřní, dosud nezpracovaný problém a cítí, že právě tento příběh mu symbolicky pomáhá. Pohádka totiž mluví jeho jazykem a dítě skrze ni prožívá vlastní témata. Pokud vaše dítě žádá stejnou pohádku opakovaně, nesnažte se ho přesvědčovat o kráse rozmanitosti. Nechte ho, aby si jejím prostřednictvím zpracovalo své napětí.

„Kouzelné roky“ a krása magického myšlení

„Podle starých lidí žije malé dítě až do sedmi let v Boží dlani. Boží dlaň symbolizuje svět, ve kterém dítě žije – prostor mimo čas a prostor, nerozdělený posvátný čas,“ píše Dr. Kádár Annamária ve své knize Mesepszichológia.

Předškolní dítě ještě neumí přesně rozlišovat mezi tím, co je nemožné a co možné. Jeho svět je místem kouzel, kde se může stát cokoli, po čem touží nebo na co myslí. Věří, že mezi věcmi a jevy existují magické souvislosti a že jimi může určitým způsobem ovlivňovat svět. Pravidla těchto souvislostí si vytváří samo – například když věří, že musí něco splnit, aby kouzlo fungovalo.

Díky pohádkovému dvojímu vědomí dokáže dítě přetvářet realitu a podle svých potřeb ji začleňovat do vlastní osobnosti. Úvodní a závěrečné formule pohádek ho převádějí z reality do fantazie a zase zpět: „za sedmero horami a sedmero řekami…“, „a jestli neumřeli, žijí dodnes“.

S magickým myšlením se objevuje také fantazijní „lhaní“, které bývá nejsilnější kolem čtvrtého roku. Není dobré tyto smyšlenky brát jako skutečnou lež, protože v dítěti se realita a fantazie přirozeně prolínají. Když například udělá něco špatného a řekne, že to nebylo ono, často tím nechce vědomě zapírat svůj čin. Spíš si přeje, aby se to vůbec nestalo.

Co předává dobrá pohádka?

Představme si svět, ve kterém se i ten nejmenší, nejslabší nebo zdánlivě nejnešikovnější člověk může prosadit – a nakonec dokonce zvítězit a získat zaslouženou odměnu. Obvykle k ní dojde díky bystrému rozumu, dobrému srdci a čestnému jednání. Poselství pohádky pomáhá dítěti, aby se ztotožnilo s hrdinou a kompenzovalo svou vlastní bezmoc, domnělou nešikovnost nebo pocit malosti.

Vybírejte pohádku pečlivě!

Pohádka a bezpečná vazba