Miminko nespí? Osvědčené tipy od maminek

Víme, že miminko může neklidem, pláčem nebo probouzením signalizovat, že má hlad nebo žízeň. U novorozenců se často stává, že mají den a noc „obráceně“. Přes den spí hodně, v noci jsou naopak častěji vzhůru. Tento stav se obvykle během několika týdnů upraví. Pomoci může jemná večerní rutina a také to, že večer v pokoji ztlumíte světlo a vytvoříte klidnější prostředí. Kolem 5.–6. měsíce mohou častější probouzení ovlivnit také motorický vývoj a prořezávání zoubků. Ve věku 7–9 měsíců se zase mohou do spánku promítat změny v trávení spojené se zaváděním příkrmů nebo případné trávicí potíže.

Kolem 8. měsíce může do denního režimu i nočního spánku zasáhnout také separační úzkost.

Co je čtyřměsíční spánková regrese?

Kolem 4. měsíce si můžete všimnout změny ve spánkových návycích miminka. Jde o důležitý milník ve zrání a vývoji spánku. Výraz 4 month sleep regression se často překládá jako spánková regrese, tedy návrat zpět. Název ale může být trochu zavádějící. Nejde o skutečný krok zpátky. Spánek miminka se v tomto období nemění jen dočasně, ale přechází do nové, zralejší podoby.

Co se v tomto období děje?

Začíná se objevovat spánkový cyklus podobnější tomu dospělému. U miminek trvá jeden spánkový cyklus přibližně 50–60 minut a střídají se v něm různé fáze: lehký spánek, hluboký spánek a REM spánek. Během REM fáze se dítě může vrtět, otáčet nebo více hýbat. Mezi jednotlivými cykly dochází ke krátkým probuzením, takzvaným mikroprobuzením.

Jaký význam mají mikroprobuzení?

Mají bezpečnostní funkci. Miminko si během nich „kontroluje“ své okolí i samo sebe. Podobná krátká probuzení máme i my dospělí. Právě tehdy si uvědomíme, že je nám zima a přikryjeme se, nebo vstaneme na toaletu. Pokud miminku něco chybí — není dostatečně najedené, je mu zima, je mu horko nebo ho něco bolí — může se během mikroprobuzení úplně probudit. A takových krátkých probuzení může být za noc i několik, někdy přibližně 5–9.

Spánkové cykly miminek a dospělých se liší

• Sledujte teplotu v místnosti a také to, v čem miminko spí. Pokud má na sobě oblečení, které pomáhá přirozeně regulovat tělesnou teplotu — například bambusové oblečení LiaaBébé — snižuje se riziko, že se probudí kvůli chladu nebo přehřátí.

• Na spánkové změny kolem 4. měsíce se snažte reagovat i úpravou krmení a uspávacích návyků.

• Dětský pokoj by měl být večer klidný a tichý. Po uložení ke spánku už nenechávejte v pokoji rozsvícené světlo.

• Před spaním opakujte každý den stejnou večerní rutinu.

• Pokud se dítě ve věku 10–14 měsíců probudí proto, že si chce hrát, můžete mu na chvíli umožnit klidnou hru v šeru. Často se po chvíli samo znovu unaví.

• Po 8.–10. měsíci už dítě ukládejte ke spánku tehdy, když je opravdu unavené. Od posledního probuzení by měly uplynout alespoň 2–3 hodiny.

Čemu se raději vyhnout

Nedávejte miminko do samostatného pokoje jen proto, aby tam samo plakalo, a nenechávejte ho úplně o samotě vyplakat. Je pravda, že po několika dnech může dítě z donucení přestat plakat. Takový postup ale může narušit jeho pocit bezpečí a vytváření základní důvěry.

Základní důvěra je hluboký pocit bezpečí, který se formuje především během prvních dvou let života. Jejím předpokladem je láskyplná pozornost maminky, uklidňující přítomnost, péče, předvídatelnost, emoční vřelost a citlivá reakce na potřeby dítěte. Když tuto důvěru podporujeme, může si dítě postupně vytvořit hluboký vnitřní pocit, že svět není nebezpečné místo, že mu může důvěřovat a že se má o koho opřít.

U dítěte ponechaného o samotě v pláči se může zvýšit hladina kortizolu, tedy stresového hormonu. Pokud se to opakuje několik dní, hladina kortizolu může zůstávat zvýšená delší dobu. To může vést k větší podrážděnosti, nižší toleranci frustrace a menší pružnosti v reakcích.

Pravidelné nechávání dítěte vyplakat je také často v rozporu s mateřskými instinkty. V určitém bodě může začít oslabovat vztah mezi maminkou a dítětem i vzájemnou důvěru. Pokud se dítě probudí proto, že má skutečnou potřebu, je důležité na ni reagovat.

Před spaním už dítěti nedávejte příliš silné podněty — ani intenzivní hru, televizi nebo hlasité zvuky. Večerní čas by měl být klidnější, tišší, ideálně v přítmí, aby se miminko mohlo postupně naladit na spánek. Malé dítě často potřebuje pomoc s tím, aby dokázalo vypnout okolní podněty a zklidnit se.

Období častého nočního buzení se obvykle kolem 1 roku věku začíná zmírňovat a postupně ustupuje, jak nervový systém dítěte dozrává k tomu, aby zvládlo spát delší úseky v noci.

Napsala: Mónika Veres

Zdroje:

Kojení.cz – Spánkové vzorce a noční probouzení 

Pediatrie pro praxi – Vývojové problémy a poruchy v raném věku