Úsměv, zvuky, ukazování, první slova – jak se vyvíjí komunikace miminka?
Dostáváme se ke krásnému tématu – k jedné z nejradostnějších forem propojení mezi dítětem a jeho rodiči: ke komunikaci. Význam tohoto rozhovoru a vzájemné výměny bychom mohli popsat takto: komunikace je předávání a sdílení nápadů, myšlenek, informací a emocí pomocí řeči, psaní, signálů nebo chování.
O komunikaci víme a přirozeně cítíme, že je v zásadě obousměrná. Jejím nejdůležitějším cílem je, aby mezi lidmi vzniklo skutečné porozumění, ze kterého může vyrůst změna nebo konkrétní jednání. Komunikace vytváří vztah, přibližuje nás k sobě, a proto je jedním z nejdůležitějších způsobů, jak se navzájem poznáváme. Může být velmi hluboká, přinášet nové nápady a pomáhat nám sdílet pocity, hodnoty, při výchově dítěte také pravidla, lásku, přijetí… tedy mnoho věcí, které vztah krásně budují.
Jaké komunikační kanály mohou existovat mezi malým dítětem a jeho rodiči? Úsměv, mimika, dotek, hlazení, masáž, gesta, slova, intonace, otázky, čtení pohádek, objetí, utěšování, ale také dovádění, hravé pošťuchování a samotné ticho. V rodině používáme neverbální formy komunikace, například oční kontakt nebo dotek, i verbální, tedy slovní komunikaci.
Z čeho se komunikace skládá?
Je zajímavé, že se většinou ani nezamýšlíme nad tím, jak tento druh propojení mezi dvěma lidmi vlastně vzniká. Podívejme se na celý proces, který u dospělých i dětí funguje podobně.
Maminka by si přála, aby její malý syn na chvíli přerušil hru a sedl si ke stolu k obědu. Dobře ví, že odlákat ho od stavebnice nebude úplně snadné. Součástí komunikace je kódování – tehdy maminka jako odesílatel sdělení převede svou prosbu do symbolů, signálů, slov nebo vět a předá ji synovi řečí nebo řečí těla. V tomto případě jemně naznačuje, snaží se ho povzbudit a řekne: „Hmm, ta hrášková kaše se dnes opravdu povedla.“ Dekódování probíhá u jejího syna, když maminčino sdělení přijme a vyloží si ho. Poté nějak zareaguje, dá zpětnou vazbu: zpozorní, odloží hračku a už míří ke stolu. Proces je jednoduchý a jasný tehdy, když maminka ví, co už její syn dokáže pochopit. Pokud však použije signál, kterému dítě ještě nerozumí, sdělení se k němu nedostane správně a do „systému“ se dostává šum. Šumem může být jakýkoli vliv, okolnost nebo činnost, která může zabránit správnému pochopení sdělení nebo ho zkreslit.
V novorozeneckém období existují 3 důležité způsoby komunikace
Miminko v maminčině bříšku žije v naprostém bezpečí – bez silného hluku, ostrého světla a otřesů, v příjemném teple. Tento idylický svět pro něj po narození náhle končí. Místo něj přichází maminčino láskyplné hlazení a hřejivé objetí, které ho dokáže uklidnit. Miminko už ve 2. trimestru těhotenství vnímá, když maminka hladí bříško, a ve 3. trimestru na tento dotek roztomile reaguje pohybem ručiček, nožiček nebo hlavičky. K hlazení se často přidává také hlas zvenčí, a proto není divu, že novorozenec po narození dokáže rozpoznat hlas své maminky.
Dotek posiluje vazbu mezi miminkem a rodičem a je velmi důležité dopřát ho dítěti už bezprostředně po narození – i tehdy, pokud si miminko na hrudník vezme tatínek nebo jiná blízká doprovázející osoba. Prvním komunikačním prostředkem miminka je vnímání pokožkou a také pláč. O tom, proč miminko pláče, jsme už dříve psali samostatný článek, přečtěte si ho také.
Ve věku 1–2 měsíců miminko často pláče častěji
V tomto období se učí přizpůsobovat okolnímu světu, zatímco na něj působí mnoho silných podnětů. Potřebuje klid a pocit bezpečí. Pláč vytváří velmi silné komunikační spojení mezi miminkem a maminkou a přirozeně vede pečující osobu k okamžité reakci. Ke konci 2. měsíce se miminko snaží své potřeby vyjadřovat už různými druhy pláče.
Jako rodiče s ním komunikujeme především péčí, slovy, intonací a řečí zaměřenou na miminko. Ono samo odpovídá mlaskáním, cucáním rtíků a různými zvuky. Pokud na tyto projevy reagujeme napodobováním, začínáme spolu vést první společný „rozhovor“.
Mezi 2. a 4. měsícem se objevuje sociální úsměv
Toto gesto má velký význam. Pro dospělé znamená něco jako: „Mám z vás radost, poznávám vás.“ Zároveň se začíná rozvíjet broukání, které ovlivňuje i to, jak často a jakým způsobem jsme na miminko mluvili. Kojenci stále více napodobují – nejen dospělé, ale i sami sebe: zvuky opakují. Řečové orgány se v prvních šesti měsících nejlépe posilují také díky kojení.
Mezi 4. a 6. měsícem miminko rozpoznává typy vět podle intonance
To znamená, že začíná lépe vnímat význam řeči, která k němu přichází od dospělých. Jak se vyvíjejí jeho řečové orgány a nervová soustava, broukání je stále pestřejší. Kolem půl roku už nejčastěji používá zvukovou výbavu typickou pro svůj mateřský jazyk a ostatní zvuky postupně opouští. V tomto období se může objevit žvatlání. Miminko už nevydává jen jednotlivé zvuky, ale vytváří zvuková spojení, která navíc zapadají do zvukové podoby jeho mateřštiny.
Úchopový reflex postupně nahrazuje vědomé natahování rukou směrem k vám. Dotek a hlazení mají i nadále velký význam. Reagujte na signály svého dítěte.
Mezi 6. a 9. měsícem se objevují pozdravné zvuky
Sociální úsměv už nepatří jen nejbližším členům rodiny, stejně jako žvatlání. Už nejde pouze o procvičování – objevuje se skutečný záměr něco sdělit. V 9 měsících dítě vyjadřuje svá přání a pocity pomocí gest. Když napodobujeme zvuky, které vyslovuje, posilujeme tím jistotu vzájemné komunikace. Pomáhejme dítěti rozvíjet porozumění řeči tím, že pojmenováváme předměty, na které se právě soustředí jeho pozornost.
Po 9. měsíci se začínají objevovat slova
Už nejde jen o mimovolné opakování slabik a zvukových spojení. Objevují se roztomilá protoslova – tedy výrazy, které ještě nemají obecně platný význam, dítě si je samo vytvořilo a používá je v určitých situacích. Společné činnosti a hry vždy doprovázejme vhodným rytmickým zvukem nebo říkankou, například: bum bác, bim bam. Toto napodobování zvuků dítěti pomáhá v rozvoji řeči. Jednoduchým otázkám už v tomto období rozumí a dokáže na ně odpovědět pohledem nebo ukázáním rukou.
Co miminko zvládá mezi 1. a 1,5 rokem?
- Vyslovuje první slova, která jsou postupně lépe rozpoznatelná
- Pomalu rozumí až 200 slovům
- Používá zvukomalebná slova, například ham ham
- Gesty dává najevo „ano“ a „ne“
- Rozumí jednoduchým prosbám a otázkám a reaguje na ně
- Pomocí slov na sebe upoutává pozornost
- Jeho pasivní slovní zásoba rychle roste
Přichází období „Co je to?“
Dítě si uvědomuje, že všechno kolem něj má své jméno. Vede ho velká touha poznávat svět, a proto chce znát názvy všech předmětů. Jaké další novinky se v tomto období objevují?
- Nastává rozvoj slovní zásoby: v řeči dítěte se velmi rychle objevují nová slova
- Mohou se objevit první dvouslovné věty
- Dívky mohou začít používat slovní spojení, u chlapců to kvůli tempu zrání nervové soustavy může přijít o něco později
Věděli jste, že
- jediným plně vyvinutým smyslovým orgánem miminka při narození je jeho pokožka? Právě proto je kontakt kůže na kůži tak důležitý, protože pro miminko představuje jeden z nejzásadnějších komunikačních kanálů.
- Dvouleté dítě už může znát přibližně 400 slov a polovinu až třetinu z nich také aktivně používat?
- Zpívání a říkanky mají velký význam pro rozvoj dětské řeči?
Napsala: Mónika Veres
Zdroje:
Asociace klinických logopedů ČR – O vývoji řeči
Vyvojreci.cz - Vývoj řeči u nejmenších dětí
