Kdy a jak začít s učením na nočník?
Začíná se vaše dítě s nočníkem kamarádit? Sedá si na něj, bere ho do ruky, nosí ho po bytě nebo se na něj vyptává? Může to pro vás být první jemný signál. Skutečný úspěch ale přijde tehdy, když na to bude dítě opravdu připravené – a právě ono vám to samo ukáže. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem. Trpělivost je v tomto procesu zásadní a malé nehody jsou přirozenou součástí učení. I díky nim se z učení na nočník může stát společné dobrodružství plné lásky, laskavých chvil a hravosti.
Pokud dítě ještě není na odplenkování zralé a snažíme se ho s nočníkem seznámit příliš brzy, může si na něj sice sednout, a dokonce se mu může podařit se do něj vyčůrat, ale to ještě nemusí znamenat začátek skutečné čistoty. V takové chvíli je pro něj nočník spíše hra, zábava nebo zajímavý předmět. Často se pak stává, že po několika pokusech ho nočník přestane zajímat a na delší dobu se pro něj stane nepodstatným. Když ale přijde ten pravý čas, bude to z jeho strany vědomý a postupnější krok – a vy to obvykle poznáte velmi jasně.
Kdy přijde ten správný čas?
Nejlepší je všímat si řeči těla dítěte a drobných signálů. Zůstává delší dobu suché? Odchází do jiné místnosti, když kaká? Zajímá ho rituál kolem nočníku nebo toalety? Období vhodné pro učení na nočník obvykle přichází kolem 2 až 2,5 roku, ale plná denní čistota se většinou ustálí až někdy během 3. roku života.
Někdy můžeme slyšet příběhy o dětech, které už velmi brzy, třeba v 1 až 1,5 roce, dokážou „ovládat“ močení a stolici. V tomto věku ale obvykle ještě nejde o skutečnou zralost k odplenkování. Jak je tedy možné, že to někdy funguje? Především díky rodičům. Ti vypozorují rytmus vylučování dítěte a pravidelně ho dávají vyčůrat, často i v noci v polospánku. Pokud se to děje s trpělivostí, nemusí to dítěti ublížit, ale většinou to není nutné. Škodlivé se to však může stát ve chvíli, kdy je dítě při nehodě zahanbováno. To není vhodné v žádném věku – a obzvlášť ne tehdy, pokud po dítěti chceme něco, čeho ještě vývojově není schopné.
Odplenkování se nemá vynucovat
Čistota vzniká jako výsledek poměrně složitého vývojového procesu, který potřebuje svůj čas. Dítě k ní musí dozrát fyziologicky. To znamená, že musí dokázat rozpoznat nutkání na močení nebo stolici a být schopné ho zadržet díky vědomější kontrole svěračů.
Zároveň musí začít chápat, že i ono bude postupně dítětem bez plenky, podobně jako starší děti nebo dospělí. K tomu mu pomáhá pozorování rodičů při používání toalety a touha napodobovat je. Dítě se chce podobat těm, kteří už plenku nemají.
Důležité je také to, aby dokázalo dát včas najevo, že potřebuje jít. Mělo by umět říct nebo ukázat, že už je čas. I ve školkovém věku se však může stát, že se dítě do hry zabere natolik, že močení odkládá, až nakonec dojde k malé nehodě.
Schopnost vnímat nutkání na močení a stolici se rozvíjí s dozráváním nervové soustavy a nedá se uspěchat. Přichází pomalu, vlastním tempem dítěte. Vyplatí se na správný okamžik trpělivě počkat. Právě tak dítěti umožníte dojít k této dovednosti přirozeně, s pocitem úspěchu. Často pak odplenkování proběhne rychleji a jistěji, někdy během několika dnů. Pokud ho ale začnete tlačit příliš brzy, může se celý proces protáhnout, přicházet s návraty zpět a dítě si z něj může odnést pocit neúspěchu.
Respektujte potřeby, tempo a zralost svého dítěte. Chtějte po něm jen to, čeho už je schopné – a i to trénujte s trpělivostí a laskavostí. Proč bývají rodiče netrpěliví? Velmi často kvůli nástupu do školky v září, protože mnoho zařízení očekává, že dítě už bude bez plenky.
Co dělat a čemu se vyhnout?
Správné je všechno, co respektuje přirozené zrání dítěte a nevyvolává v něm strach, vinu ani stud. Když se začne zajímat o toaletu, často nás následuje do koupelny, pozoruje a chce být součástí jednotlivých kroků. Vyprávějte mu, dovolte mu být zvědavé a nechte ho ptát se. Ukažte mu toaletu, toaletní papír a jednoduše vysvětlete, k čemu slouží.
Pokud dítě dozraje k odplenkování v létě, může to být výhoda. Můžete ho nechat běhat venku bez plenky. Díky tomu může lépe pozorovat fungování vlastního těla a zároveň se cítit volněji. U látkových plen se někdy říká, že mohou pomoci rychleji vnímat mokro, protože dítě vlhkost více cítí. Zkušenosti a názory na tento efekt se však liší.
Když už začnete trénovat čůrání do nočníku, můžete zavést 1–2 malé návyky, které dítěti pomohou močení vědoměji regulovat. Například před odchodem z domu se vždy zkusit vyčůrat. Stejně tak před obědem nebo před spaním. Tyto zvyky jsou praktické a dítě se s nimi pravděpodobně setká i ve školce.
Existuje několik zlatých pravidel, na která je dobré myslet. Nikdy dítě nekárejte za nehodu. Vždy má nějaký důvod. Možná ještě není na odplenkování zralé, ale může jít i o psychickou příčinu, například strachy nebo narození sourozence. Časté nucení na močení může způsobit také nachlazení močových cest. A ani tehdy, když dítě jednoduše zapomnělo, není vhodné ho zahanbovat.
Dítě by nemělo sedět na nočníku z donucení jen proto, že si to přejeme my. Nevyčítejte mu, že ještě není bez plenky nebo že plenku stále potřebuje. Nátlak, kárání a opakovaný pocit selhání mohou později vést k úzkostem a různým psychickým potížím.
Často pomáhá právě hravost
Hra je pro dítě důležitým způsobem sebevyjádření. Pokud může nové věci objevovat, poznávat a učit se prostřednictvím hry, přijímá je snáz a přinášejí mu radost. Jaká je dobrá hra? Taková, ve které si dítě může svobodně vybírat a která mu dává prostor bez zbytečného tlaku.
Hra může být i společným zážitkem s rodičem. Při učení na nočník můžete zapojit oblíbeného plyšového medvídka, panenku nebo pohádku. Aby hra plnila svou roli, dítě by při ní mělo cítit bezpečí, volnost a uvolnění. Někdy pomůže i vtipkování a trochu bláznění, hlavně pokud se dítě kolem tématu kakání cítí nejistě nebo se stydí.
Nočník, toaleta nebo jiné pomůcky?
Nočník bývá většinou prvním krokem. Vybrat si můžete z různých velikostí – nižší, vyšší, menší i větší. Některé nočníky dokonce napodobují dospělou toaletu, mají sklopné víko a podobný vzhled. Není náhoda, že tyto praktické pomůcky zůstávají oblíbené. Děti je často rády používají, snadno se jim přenášejí a mohou se hodit i například při cestování autem.
Někdy však dítě raději použije rovnou dospělou toaletu, protože chce napodobovat rodiče. I pro to existují dobrá řešení. Klasické redukce na WC jsou dnes dostupné v měkké pěnové variantě nebo v bezpečné verzi se schůdky a madly, která dítěti dodá pocit skutečné samostatnosti. Pokud vám to bude bližší, můžete pořídit také odnímatelné dětské sedátko na toaletu. Na cestování existují skládací nebo zvýšené varianty určené pro děti.
Napsala: Mónika Veres
Zdroje:
Baby Online – Jak naučit dítě na nočník
Šance Dětem – Odplenkování potřebuje klid a malinkaté cíle
