Jak se vyvíjí sluch miminka?
Z našich pěti smyslů je právě sluch ten, který se začíná vyvíjet už v prenatálním období, a dokonce jako jeden z prvních. Díky němu si velmi brzy začínáme vytvářet spojení s okolním světem. Sluch je důležitý, protože díky němu se učíme mluvené komunikaci, pomáhá nám orientovat se, získávat informace, učit se, prožívat zážitky, bavit se i uklidnit.
Jak miminko roste, jeho sluchové schopnosti se postupně zjemňují. V prvním roce či dvou nejde jen o samotné vnímání zvuků, ale také o porozumění slyšeným podnětům. V dětství sluch podporuje učení, vytváření vztahů a zpracování informací z okolního světa. Ve školních letech jeho význam ještě roste, protože velká část učení probíhá právě skrze poslech: výklady, pokyny i rozhovory ve třídě staví na sluchových dovednostech.
V dospívání a mladé dospělosti sluch pomáhá prohlubovat emoční vztahy, zapojovat se do společenského života a zvládat pracovní i běžnou komunikaci. I v dospělosti, ať už jde o odborné nebo každodenní rozhovory, je dobrý sluch nezbytný pro účinné dorozumívání a bezpečné fungování. Proto je důležité ho chránit a pravidelně kontrolovat, abychom si tuto nenahraditelnou schopnost uchovali co nejdéle.
Začněme ale úplně od začátku…
Jaké jsou hlavní milníky vývoje sluchu plodu?
Věděli jste, že miminko v maminčině bříšku zpočátku vnímá hlavně vibrace a teprve později začíná slyšet zvuky okolního světa? Ucho se začíná vyvíjet už ve 3. týdnu těhotenství a poté prochází výraznými změnami.
Po 8. týdnu se vyvíjí střední ucho, v 11. týdnu membrána a bubínek. Vnitřní ucho, hlemýžď a hlemýžďový kanálek se kolem 21. týdne propojují s mozkovou kůrou. Právě tehdy začíná rozpoznávání a ukládání zvuků do paměti. Sluch se nakonec plněji rozvíjí kolem 24. týdne.
Ve 30. týdnu už plod dokáže vnímat zvuky přicházející z těla maminky, především tlukot jejího srdce. Zvuky zvenčí – například hlasy rodičů – začne rozlišovat o něco později. Pokud maminka na miminko mluví v klidném prostředí, kde je slyšet hlavně její hlas a nejsou přítomné další výrazné zvukové zdroje, dítě si ho snáze zapamatuje a po narození ho může poznat podle viditelných reakcí.
Protože hlasité zvuky – například hluk strojů nebo koncert – mohou zvyšovat srdeční tep i pohyby miminka a způsobovat mu neklid, je lepší se jim vyhýbat. Místo toho můžete častěji pouštět jemnou uklidňující hudbu, meditační melodie, klasickou hudbu nebo tichou instrumentální hudbu.
Jak se sluch vyvíjí po narození?
Je zajímavé a zároveň přirozené, že miminko už od začátku nejvíce přitahuje lidský hlas a řeč. Dokáže rozlišit vysoké a hluboké tóny a zpočátku má raději právě ty vyšší. Na začátku se může leknout hluku, později si na běžné zvuky zvyká. Na ostrý zvuk může reagovat trhnutím nebo pláčem, dokud si nezačne uvědomovat, že kolem něj jsou různé zvuky pořád a nejsou nebezpečné. Ve věku 1 měsíce už zpozorní, když na něj někdo mluví, a hlubší tóny ho mohou uklidňovat.
Ve věku 2–4 měsíců už s radostí používá i vlastní hlas, výská a zkouší různé zvuky. Hlas své maminky jasně odlišuje od ostatních hlasů. Proto je velmi důležité, aby na něj maminka často mluvila. Kolem 4. měsíce jeho pozornost více přitahují melodie.
Mezi 6. a 9. měsícem se sluch miminka výrazně zjemňuje. Už dokáže najít zdroj zvuku téměř ze všech směrů, dokonce i zezadu. Samo miluje vydávání zvuků – bouchání, šustění, klepání a různé rámusení. Oblíbené bývají hračky, které vydávají zvuk. Při jejich výběru je dobré dbát na to, aby nevydávaly zkreslené zvuky, ale zněly čistě a přirozeně.
Ve věku 10–12 měsíců se dítě může do hry ponořit natolik, že okolní zvuky na chvíli nevnímá. Když ho však oslovíte jménem, mělo by se už otočit směrem k mluvčímu. Pro vývoj řeči je důležité, aby dobře slyšelo samo sebe, ale také aby slova od rodičů byla čistá a srozumitelná. Když dítěti průběžně dáváte zpětnou vazbu, učí se a lépe propojuje zvuky s konkrétními obrazy a situacemi.
Kolem 1,5 roku se sluch dítěte dále zjemňuje, což podporuje porozumění řeči i její rozvoj. Dítě miluje písničky a hudbu, proto ho můžete vzít na hudební lekce pro nejmenší, společné zpívání nebo mu zpívat každý den doma. Takové zážitky mohou položit základy lásky k hudbě. V tomto období dítě zatím nejlépe rozlišuje melodie ve vyšších polohách. Jeho slovní zásoba se rychle rozšiřuje.
U miminek se poměrně často objevuje zánět středního ucha, který může být i chronický. Může způsobit dočasné oslabení sluchu, a pokud přetrvává dlouhodobě, může vést i k poškození sluchu. Pokud si všimnete čehokoli neobvyklého v souvislosti se sluchem dítěte, určitě se obraťte na vhodného odborníka. Na co si dát pozor?- Reakce předčasně narozeného miminka na zvuky nemusí být vždy rovnoměrné. Někdy zjevně slyší, jindy nereaguje. Může to souviset s nezralostí nervové soustavy, přesto je vhodné poradit se s lékařem.
- Miminko, které dobře slyší, kolem 6. týdne obvykle začíná plakat rozdílně podle svých potřeb. Pokud však neslyší, tento rozdíl se nemusí objevit. Pláč může znít jednotvárně, vysoko nebo mechanicky. Může chybět také broukání a žvatlání.
- Ve věku 9–12 měsíců se dítě často natolik ponoří do hry, že si nevšimne, když ho oslovíte. To může být normální. Pokud se to ale děje pokaždé, je vhodné požádat o radu odborníka.
- Mírnou ztrátu sluchu není vždy snadné rozpoznat. Varovným signálem může být, pokud dítě vyhledává hlavně hlasité hračky, nehledá zdroj zvuku, při oslovení jménem sice zvedne hlavu, ale nevěnuje pozornost mluvící osobě, nebo vydává jen málo zvuků.
Ucho se skládá ze 3 částí: zevního, středního a vnitřního ucha
K zevnímu uchu patří boltec, zvukovod a bubínek. Ve středním uchu se nacházejí tři drobné kůstky – kladívko, kovadlinka a třmínek –, které zesíleně předávají zvuk do vnitřního ucha. Tam se nacházejí citlivé vláskové buňky, které pomáhají přenášet zvukové podněty dál, aby se dostaly až do mozku. U vláskových buněk se na chvíli zastavíme, protože s nimi souvisí jedna velmi důležitá informace, kterou bychom měli mít v dnešním technologicky vyspělém světě stále na paměti.
Chraňte děti před hlukem
Je velmi důležité vědět, že vláskové buňky ve vnitřním uchu jsou mimořádně citlivé a zranitelné. Silný hluk je může nenávratně poškodit. Proto máme velkou odpovědnost za to, jaké hlasitosti vystavujeme své děti i sami sebe. Zkuste si uvědomit, že zatímco zrak můžeme „vypnout“ zavřením očí, sluch si odpočinout nemůže – ani tehdy, když spíme.
Cítíte také, že u malých dětí je potřeba být obzvlášť opatrní, protože jsou citlivější? Dnešní technický pokrok s sebou přinesl i určitou neopatrnost. Neberte děti na akce – například koncerty nebo velmi hlasitá kina –, kde je hlasitost nezodpovědně vysoká. Jaká hlasitost už ale může být rušivá?
Zajímavé je, že hluk nemusí být problémem pouze kvůli hlasitosti, ale také kvůli svému psychickému působení – neustále stimuluje nervový systém. U některých lidí může být vnímán už od 30 dB. Patří sem monotónní hučení, cvakání, pouliční hluk nebo hlasy v okolí.
Nad 65 dB už může docházet k poškození vláskových buněk a mohou se objevit také jiné vegetativní nebo nervové obtíže. Může se zhoršovat kvalita spánku. Do tohoto rozmezí patří například dlouhodobě hlasitá řeč, zvuky zvířat, dopravní hluk nebo hučení strojů.
Nad 85 dB už může dojít k poškození sluchového orgánu, a to s dočasným nebo trvalým oslabením sluchu. Můžeme si představit velmi hlasité podniky, sirény, koncerty, sbíječku nebo hluk stavby. To je hranice, kdy je už nutné sluch chránit vhodnými ochrannými pomůckami. Bohužel se dnes v kinech někdy měří hodnoty přesahující 100 dB, a to i u dětských filmů. Proto je důležité, aby rodiče odpovědně zvažovali, zda své děti takové hlukové zátěži vystaví.
Věděli jste, že
- lidské ucho dokáže rozlišit až 400 000 zvuků?
- střední ucho obsahuje na ploše 1 cm² tři nejmenší kosti v lidském těle?
- nad 120 dB – například při zvuku startujícího letadla – už můžeme cítit fyzickou bolest, a nad 160 dB, například při blízkém výbuchu nebo otevření airbagu, může dojít k okamžitému prasknutí bubínku a ztrátě sluchu?
Napsala: Mónika Veres
Zdroje:
Pediatrie pro praxi – Screening sluchu u novorozence
SZÚ – Ochrana zdraví před hlukem
