Jak poznat, že má miminko hlad nebo je unavené?
Miminko dává různými způsoby najevo, že má hlad, je syté, najedené nebo unavené. Rozpoznat tyto signály je důležité, protože díky nim může být vaše miminko klidnější a vy můžete mít větší jistotu, že mu rozumíte a dokážete na jeho potřeby dobře reagovat. To uklidňuje vás oba a zároveň podporuje rozvoj komunikace mezi vámi.
Když miminko dostane najíst včas, můžete předejít tomu, aby bylo příliš hladové nebo frustrované. Velký hlad může vést ke stresu, neklidu a ztížit kojení nebo krmení. Stejně důležitý je i spánek. Pokud je miminko přetažené, může hůře usínat a jeho odpočinek může být méně kvalitní. Unavené miminko bývá mrzuté a netrpělivé.
Když reagujete na potřeby dítěte, vytváříte pro něj rychlou reakcí bezpečné a láskyplné prostředí. Váš vztah se posiluje, miminko vám důvěřuje a tato důvěra pomáhá vytvářet zdravou citovou vazbu. Kojení podle potřeb miminka mu pomáhá získávat dostatek mateřského mléka a podporuje jeho tělesný i duševní vývoj. Pokud ho začnete kojit už při časných signálech hladu, můžete předejít tomu, aby bylo neklidné a napjaté. Zároveň mu pomáháte vytvářet zkušenost, že jeho potřeby jsou vnímány a naplňovány, což mu dává důvěru a pocit bezpečí.
Dostatek odpočinku a výživy je zásadní pro tělesný i kognitivní vývoj dítěte.
Jak poznáte, že má miminko hlad?
Nejprve si můžete všimnout časných signálů hladu. Novorozenec nebo malé miminko otevírá pusinku, vyplazuje jazýček, mlaská, olizuje si rty. Dává si ručičky do pusy a saje je. Otáčí hlavičkou, jako by hledalo prs, a může se mu zrychlit dýchání.
Pokud na tyto signály nedostane odpověď a není přiloženo k prsu, může být čím dál bdělejší a neklidnější. Později se může rozplakat nebo napínat tělíčko. To už jsou pozdní signály hladu. Jak dlouho miminko čekání zvládne, je velmi individuální. Některé děti jsou trpělivější, jiné dají hlad pláčem najevo téměř okamžitě. Záleží také na konkrétní situaci a na tom, jak velký hlad právě mají. Pokud se miminko dostane až do této fáze, často ho bude potřeba před krmením nejprve uklidnit, což nemusí být vždy snadné.
Kolem 3. měsíce už miminko své potřeby ukazuje výrazněji. Intenzivně si saje prsty nebo ručičku, je neklidné, hledá, brouká a více komunikuje. V tomto věku však sání rukou nemusí vždy znamenat hlad, protože miminko zároveň začíná objevovat vlastní tělo.

Jak miminko ukazuje hlad v období příkrmů?
Může být vzrušené, natahovat se po lžičce nebo talíři, vnímat vůni připravovaného jídla a vyhledávat ho očima. Může dávat signály zvuky, otevírat pusinku, když mu nabídnete jídlo, naklánět se dopředu, sahat po jídle, kopat nožičkami a radovat se.Jak poznáte, že je miminko syté?

Nejjasnějším signálem je klid a uvolnění. Miminko pustí prs, zklidní se, usne nebo zůstane bdělé, ale dýchá pravidelně a působí spokojeně. Jak roste, po jídle už nemusí usínat tak často, přesto bývá klidné a vyrovnané.
V období příkrmů může dát najevo, že už nechce, otočením hlavičky. Může také jídlo vyplivnout nebo pevně sevřít rty. Někdy drží sousto v pusince, ale už ho nepolyká. Často odsune talíř nebo lžičku a začne se zajímat o hračku. Později už může vrtět hlavou na znamení „ne“ a když začne mluvit, s radostí to i vysloví. Rádo používá také neverbální signály: odstrkuje talíř rukama, zavírá pusu, dává si ruku před ústa nebo si strhává bryndáček.
Jak dítě dozrává, postupně dokáže říct, že už nechce. Může si také s jídlem pohrávat, přehrabovat ho v talíři, míchat ho nebo si s ním jen hrát.
Miminko ukazuje i to, že je unavené
Malé miminko ještě potřebuje pomoc s usínáním, protože samo zatím nedokáže dobře rozpoznat a pochopit své pocity a tělesné signály, které naznačují únavu. Něco cítí, ale neví, jak si s tím poradit. Proto je důležité, aby od vás dostalo podporu a mohlo se dostatečně uvolnit a usnout.
Abyste mu mohli účinně pomoci v různých situacích, je dobré znát jeho signály ospalosti a únavy. Díky tomu lépe poznáte, kdy je čas na odpočinek. Není ideální řídit se pouze hodinami a pokládat miminko příliš brzy, nebo naopak jeho spánek odkládat, když už samo ukazuje, že by si potřebovalo odpočinout.
Pokud navzdory signálům nedostane možnost spát, může být přetížené podněty a napjaté. Pokud se to opakuje často, může to negativně ovlivnit jeho zdravý spánkový rytmus.
Protože se miminko často neumí uspat samo, může se stát, že únava přejde do fáze výrazné bdělosti. V ní se nedokáže zklidnit a je zahlcené podněty. Proto je důležité signály ospalosti vnímat a rozumět jim, abyste předešli tomu, že se miminko „přetočí“.
Jaké mohou být signály únavy u miminka?

- začne se méně hýbat
- ztiší se, zklidní se nebo se stáhne
- méně se zajímá o zajímavé věci, lidi a hračky
- tře si oči, obličej nebo nos, sahá si na ouška
- zahledí se do prázdna nebo se dívá jakoby do dálky
- může si lehnout na podlahu nebo do postýlky
- někdy usne přímo během činnosti, například při samostatném jídle nebo při hře
- zívá
- pokud má svého spacího plyšáčka, hledá ho; pokud používá dudlík, vezme si ho a začne ho sát
- je mrzuté, tulí se, chce být v náručí, někdy může i poplakávat
- někdy se naopak rozruší, trápí se, kníká a je viditelně nespokojené
- kromě toho může mít vaše dítě i vlastní, jedinečné signály, které jsou typické jen pro něj
Tyto signály se mohou v průběhu vývoje měnit. Jak dítě roste, začne na únavu a ospalost reagovat jinak. Postupně bude získávat větší sebekontrolu a dokáže své chování lépe ovlivňovat.
Okolní svět ho od spánku stále více odvádí
Jak se dítěti rozšiřuje svět, je pro něj čím dál těžší vnímat signály vlastního těla. Mnohem více ho přitahují podněty z okolí: zvuky, barvy, světla, lidé. Proto může být pro něj náročnější z tohoto živého stavu „vypnout“. V takové chvíli od vás žádá pomoc – a tato potřeba je pro něj zcela přirozená.
Mnoho miminek usíná nejlépe v blízkosti rodiče. Pomoci může, když pro odpočinek vytváříte stále podobnou atmosféru: zajistíte ticho, ztlumíte světlo, lehnete si k němu, pohladíte ho, zazpíváte, broukáte mu nebo ho vezmete do šátku – podle toho, co vyhovuje vám a vašemu dítěti. Když si vytvoříte dobře fungující spánkovou rutinu, může vám být dlouho velkou oporou, dokud se potřeby dítěte přirozeně nezmění s jeho vývojem.
Když už dítě chodí, můžete ho do večerní rutiny zapojit. Může zatáhnout závěs, upravit polštářek nebo dečku, připravit si oblíbené zvířátko, samo si lehnout a přikrýt se. Tím se stává aktivní součástí celého procesu a cítí, že i ono samo přispívá ke svému odpočinku. Postupně tak může získávat schopnost samo si odpočinout a usnout.

Naším úkolem v každé vývojové fázi dítěte je všímat si jeho známek únavy a pomáhat mu s uvolněním. Ne v každé situaci je nutné dítě přímo uspat. Jak roste, postupně zjišťuje, že dokáže usnout i samo – a to může pozitivně podpořit jeho sebedůvěru.
Napsala: Mónika Veres
Zdroje:
Kojení.cz – Příznaky hladu a sytosti
Maminkám.cz – Spánek kojenců: 6 až 9 měsíců
